Experti navrhli řešení budoucnosti Vyšehradského mostu. Hlasování skončilo v poměru 8:1

Mezinárodní expertní skupina potvrdila možnost obnovy mostu s životností 100 let. Proti byl jen český profesor.

Mezinárodní expertní skupina potvrdila možnost obnovy mostu s životností 100 let. Proti byl jen český profesor.

Mezinárodní odborná pracovní skupina ustanovená Národním památkovým ústavem (NPÚ) dospěla k většinovému závěru, že stávající ocelová konstrukce železničního mostu pod Vyšehradem je při zachování své památkové hodnoty technicky obnovitelná s předpokládanou životností 100 let. Podmínkou je pravidelná údržba a obnovování protikorozní ochrany.

„Závěry vycházejí z odborných diagnostik, mezinárodních zkušeností i přímého posouzení stavu mostu,“ uvedl NPÚ v tiskové zprávě.

Skupina má jako poradní orgán připravit pro Správu železnic (SŽ) soubor požadavků na obnovu mostu z pohledu památkové péče. Obě státní organizace se na tom dohodly loni na podzim poté, co exministr Martin Kupka rozhodl, že most se bude rekonstruovat, a projekt SŽ na novostavbu tříkolejného mostu tak padl pod stůl. Nyní tak musí SŽ pokračovat v přípravách rekonstrukce podle požadavků pracovní skupiny a NPÚ.

„Pro nás je zpráva NPÚ překvapením. Její plné znění nemáme k dispozici, přestože jsme byli domluvení na vzájemné koordinaci dalšího postupu. Výtoňský most je v havarijním stavu a je na něm výrazně omezená doprava. Abychom předešli jeho úplnému uzavření, je potřeba rozhodnout o finálním řešení do konce tohoto roku, jak jsme již několikrát avizovali,“ uvedla na dotaz Zdopravy.cz vedoucí komunikace SŽ Nela Eberl Friebová.

Exministr Kupka se pro zachování původní konstrukce rozhodl na základě památkářského auditu HIA a rozhodnutí poradního výboru UNESCO. Odpůrcům rekonstrukce sice dodala naději změna vlády, nový ministr dopravy Ivan Bednárik však opakovaně uvádí, že primární je pro něj zejména provozuschopnost mostu a do práce expertní komise nebude zasahovat.

Odpor komory

Změnu ministerského rozhodnutí po Bednárikovi žádá především Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), která založila dokonce petici pro stavbu nového mostu na Výtoni.

V rámci komory za nový most horuje mimo jiné profesor ČVUT Pavel Ryjáček. Ten je zároveň členem zmíněné odborné pracovní skupiny a podle informací Zdopravy.cz jako jediný hlasoval proti nyní zveřejněným závěrům. Hlasování o proveditelnosti rekonstrukce tak skončilo v poměru 8:1, proti Ryjáčkovi se postavil mimo jiné i jeho kolega z ČVUT architekt Tomáš Efler.

Multioborová pracovní skupina zahrnuje evropské odborníky na mostní inženýrství, životnost ocelových konstrukcí, správu železniční infrastruktury, památkovou péči a industriální dědictví z Česka, Švýcarska a Belgie. Posuzovány byly zejména otázky životnosti konstrukce, únavy materiálu, rozsahu možných zásahů, bezpečnosti provozu a vztahu technických a památkových hodnot mostu.

Zahraniční členové poradního orgánu vyjádřili podle informací Zdopravy.cz překvapení nad rozsahem zanedbání protikorozní ochrany a údržby mostu. Samotná mostní konstrukce je podle nich bytelná. „Vyšehradský most je pevná konstrukce. Hmotnost na metr činí 8,25 tuny, což je hodně,“ konstatoval člen poradního orgánu Karl Baumann.

Závěry odborné skupiny

Pracovní skupina po provedení kontroly na místě a zhodnocení požadavků SŽ konstatovala, že Vyšehradský most je opravitelný při zachování jeho funkce i památkové hodnoty. Po opravě, výměně či zesílení jednotlivých prvků lze podle ní dosáhnout životnosti minimálně 100 let, za předpokladu systematické údržby a pravidelné obnovy protikorozní ochrany.

Expert na ocelové konstrukce Andreas Taras z technické univerzity ETH Zürich uvedl, že vedle údržby mostu je jeho dlouhodobá životnost podmíněna také předpokladem, že budou realisticky posuzovány a pravidelně ověřovány prognózy objemů a složení železniční dopravy na mostě. „Nezbytná je důkladná, pravidelně opakovaná kontrola všech prvků a kritických detailů,“ dodal Taras.

Přemístění na břeh

Pracovní skupina doporučila během opravy most dočasně rozebrat a přemístit na břeh. To umožní výměnu prvků bez zatížení a použití vhodnějšího nářadí a mechanizace, než by bylo možné při opravě nad řekou. Zároveň to pomůže k objektivnímu posouzení jednotlivých prvků a jejich následnému očištění od koroze.

Následně se prvky ošetří proti korozi. „Praktická zkušenost z nedávných projektů obnovy nýtovaných mostů ve Švýcarsku a Itálii nabízí příklady použití konkrétních protikorozních systémů včetně duplexního systému pro nejkritičtější místa,“ cituje ze zprávy expertů NPÚ. Díly s nadlimitní plastickou deformací, korozí nebo poškozením se poté vymění.

„Prohlídka a diagnostika stavu Vyšehradského mostu prokázaly nutnost výměny podélníků, které jsou u mostů s otevřenou mostovkou standardně považovány za opotřebitelné prvky. U příčníků bude nutné individuální posouzení,“ uvádí závěry pracovní skpiny.

Během rekonstrukce by se měl zachovat původní princip konstrukce s využitím nýtování jako autentické spojovací technologie. Doplněk by mohly tvořit vysokopevnostní šrouby, ovšem jen v konstrukčně odůvodněných případech.

„Kombinace tradičních technologií a moderních materiálových postupů umožňuje dosáhnout vysoké životnosti konstrukce při zachování její autenticity,“ uvádí autoři závěrečné zprávy.

Experti řešili i otázku případného rozšíření průjezdného profilu a navýšení kapacity mostu, většinově se však staví za zachování stávajícího profilu. Případná třetí kolej by tak měla být na samostatné nové konstrukci, ideálně na jižní straně mostu, v minimální vzdálenosti od stávající konstrukce, se „subtilním a architektonicky střídmým výrazem.“ I toto řešení se dle expertů v zahraničí běžně využívá.

Zdroj článku: www.zdopravy.cz | Foto v textu: Zdopravy.cz, Jan Nevyhoštěný